Hypodrom 

Členství v družstvu

Členský vztah je základním družstevním vztahem, na jehož základě a v jehož rámci vznikají a existují všechny ostatní družstevní vztahy. Členství v družstvu je realizováno na základě principu dobrovolnosti, což znamená vznik členství na základě svobodného projevu vůle jak uchazeče o členství, tak družstva. Znamená však i dobrovolnost v setrvání v tomto vztahu.

Významný je dále také princip rovnosti, který znamená jednak rovnost uchazečů o členství, jednak rovnost v postavení členů při výkonu členských práv a povinností vůči sobě navzájem. Jediný přípustný rozdíl mezi členy vyplývá z jejich funkčního či pracovního zařazení v družstvu, a to ještě jen při výkonu těchto funkcí nebo pracovních povinností.

Vznik členství

Členství v družstvu může vzniknout v návaznosti na vznik družstva, přijetím uchazeče za člena družstva na základě písemné členské přihlášky, převodem členství či jiným způsobem, který stanoví zákon.

Jiným způsobem lze rozumět situaci, kdy dojde k tzv. přeměně, např. ke sloučení, popř. rozdělení družstva, a dále historicky i situaci tzv. vyčlenění dle zákona o vlastnictví bytů. Záměrem naznačeného institutu byla snaha o nápravu stavu, k němuž došlo v důsledku dřívějšího slučování družstev buď pod tlakem shora nebo přímo rozhodnutím příslušného svazu družstev dle tehdejší platné právní úpravy.

Je nutné si uvědomit, že členství nevzniká před zaplacením vstupního vkladu. Jako podmínka vzniku členství může být také ve stanovách uvedeno, že členství vzniká až dnem, který byl sjednán jako den vzniku pracovního vztahu. Bližší podmínky členství mohou pochopitelně upravovat stanovy družstva.

Zánik členství

Stejně jako vznik členství i jeho zánik je možný pouze způsoby, které jsou předpokládány v zákoně. Zákon tak stanovuje, že zánik členství v družstvu je možný dohodou, vystoupením, vyloučením, smrtí člena, zánikem družstva, dnem zániku pracovního vztahu člena k družstvu, převodem členství či jiným způsobem.

I zde tak lze nalézt sběrnou kategorii, přičemž v tomto případě se jedná o situace, které souvisí s řízeními vedenými proti majetku člena družstva k uspokojení pohledávek jeho věřitelů, tedy zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce.

Tento způsob zániku je nezbytný k tomu, aby se věřitelé člena družstva, na kterého jedno z výše uvedených rozhodnutí dopadá, mohli dostat i k majetkové účasti tohoto člena družstva. Je tomu tak proto, že až zánikem členství vzniká členovi nárok na vypořádání jeho majetkové účasti v družstvu.

Obsah členství

Z titulu členství plynou členovi družstva práva a povinnosti stanovená jednak zákonem, a jednak stanovami družstva. Lze zejména uvést právo člena účastnit se jednání orgánů družstva, hlasovat na jednání takových orgánů a vznášet podněty, dále být do těchto orgánů volen, apod. V tomto směru nelze opomíjet i určité povinnosti, především povinnost splacení členského vkladu či povinnost řádně zastávat funkce v orgánech družstva.

Bude ovšem záležet hlavně na stanovách, jaká konkrétní práva a povinnosti budou družstvu poskytnuty, resp. uloženy. Při zániku členství je třeba zdůraznit nárok bývalého člena na vypořádací podíl.

Vypořádací podíl

Při zániku družstva má jeho člen nárok na vypořádací podíl. Jde v podstatě o zlomek představující část majetku, která vyjadřuje účast bývalého člena na majetku družstva. Při stanovení výše vypořádacího podílu se bere v potaz nejen majetek, který bývalý člen do družstva vložil, ale i majetek který byl navýšen v důsledku jeho členství. Při stanovení výše vypořádacího podílu se vychází z majetku, který družstvo vykazuje v účetní závěrce.

Nárok na vypořádání vzniká dnem zániku členství. Nárok na jeho vyplacení vzniká po uplynutí tří měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo.

Převod členství

V souvislosti s převodem členství je vhodné podtrhnout, že členská práva a povinnosti lze převést na jiného člena družstva anebo na třetí osobu. Stanovy mohou určit bližší podmínky, za kterých lze převod uskutečnit. Převod na třetí osobu družstva vykazuje přísnější podmínky, neboť tento převod podléhá souhlasu představenstva.

Nabyvatel členských práv a povinností se stává členem družstva v rozsahu práv a povinností převádějícího člena. Vyvstává však otázka, zda lze převést pouze některá členská práva a povinnosti. Ačkoliv tak zákon výslovně nestanovuje, z povahy věci plyne, že převodem členských práv a povinností musí vzniknout plnohodnotné členství. V praxi bude důležité posoudit, zda plnohodnotné členství převodem skutečně vzniká. Např. člen stavebního bytovného družstva, v obsahu jehož členského poměru by byla práva a povinnosti týkající se družstevního bytu i družstevní garáže, by převedl na jinou osobu členská práva a povinnosti vztahující se pouze k jednomu z uvedených objektů. V takovém případě je na nabyvatele převáděn dostatečně široký okruh členských práv a povinností, aby mohlo nové samostatné členství vzniknout a současně aby dosavadní členství, byť s omezeným rozsahem členských práv a povinností, dále existovalo.

Je nutné zdůraznit, že stanovy družstva mohou převod členství v určitých případech vyloučit nebo na druhou stranu mohou také stanovit případy, kdy nelze souhlas představenstva s převodem členství odmítnout nebo se takový souhlas nevyžaduje.

Speciální úpravu lze nalézt v oblasti družstevních záložen, kde členství není ze zákona převoditelné vně družstva, ale pouze jen mezi členy družstevní záložny

Zpět na přehled